Deskovou hru na večer vyberete podle hráčů, ne podle krabice

Krabice slibuje zábavu pro celou rodinu, ale po hodině vysvětlování pravidel se u stolu dívají všichni do telefonů. Jak vybrat deskovou hru na večer, aby se hrála, ne studovala? Odpověď leží v několika praktických otázkách: kolik vás je, kolik máte času, jak zkušení jste a zda chcete soutěžit, nebo spolupracovat. Každá z nich vyřadí část nabídky. Zbytek se pak rozhodne rychle.

Kolik nás bude u stolu?

Počet hráčů je první filtr, protože hra pro dva ve čtyřech nefunguje a naopak. Na krabici najdete rozsah, ale nejlépe se hraje uprostřed. Hra psaná pro 2 až 6 hráčů bývá nejlepší ve třech až čtyřech. Hledejte označení, kolik hráčů autor doporučuje.

Hry pro dva mají často přímý souboj, kdy si hráči berou karty a body. Pro větší partu se hodí hry, kde se hraje současně nebo kde tahy nejsou dlouhé. Čekání na tah, které trvá deset minut, zabíjí zábavu. Při šesti lidech tedy hledejte rychlé kolo.

Pokud počet kolísá, zvolte hru s proměnným počtem. Klasické karetní hry nebo společenské hry typu Aktivity zvládnou kolísavou skupinu. Hra, která chce přesně pět lidí, vám večer pokazí, když jeden onemocní. Mějte jednu univerzální zálohu.

Kolik máme času a kdy chceme skončit?

Délka hry uvedená na krabici platí pro zkušené hráče, začátečníci potřebují často o polovinu víc. Kratší hry kolem třiceti minut dovolují odehrát víc kol a zkusit revanš. Hry na dvě hodiny vyžadují dohodu předem. Večer s dětmi počítejte s kratšími.

Jak vybrat deskovou hru na večer, který má zbýt i na povídání? Zvolte hru s krátkými tahy a jasným koncem, kterou můžete přerušit bez ztráty smyslu. Karetní hry typu Dobble se hrají v rychlých kolech. Naopak rozsáhlé strategické hry s hlubokými tahy vyžadují celý večer a trpělivost.

Počítejte i s časem na vysvětlení pravidel. Pokud je znáte jen vy, vysvětlování trvá čtvrt hodiny a hráči mezitím zapomenou první věty. Vyplatí se mít připravený stručný souhrn. Zkoušejte si ho předem nahlas.

Jak zkušení hráči u stolu sedí

Složitost hry se pozná podle počtu pravidel a délky návodu. Hra s několikastránkovým návodem a mnoha typy akcí je pro začátečníky náročná. Značka na krabici s doporučeným věkem často odpovídá spíš číslům než složitosti. Rozhodnější je podívat se na ukázkové video nebo návod.

Pro nováčky se hodí hry, které se naučí během pěti minut a mají hloubku až při opakování. Carcassonne je příkladem, kde stačí položit dílek a rozhodnout o figurce. Hra s množstvím tabulek a výjimek vyžaduje více odehraných partií. Raději začněte jednodušší hrou a po dvou večerech zvyšte laťku.

Pokud je ve skupině jeden zkušený hráč, pozor na to, aby nevítězil pokaždé. Může hrát otevřeně a radit, nebo si zvolit jinou roli. Hra, kde rozhoduje i štěstí, zmírní rozdíly. To udrží zájem i slabších hráčů.

Soutěžit, nebo spolupracovat?

Ne každý večer má stát na tom, kdo vyhraje. Kooperativní hry, kde všichni hrají proti hře, třeba Pandemic, vedou k rozhovoru a nikoho nemrzí prohra. Hodí se pro smíšené skupiny a pro rodiny s mladšími dětmi. Zvlášť dobré jsou pro party, kde jsou hráči příliš soutěživí.

Soutěžní hry dávají vítěze, a tedy i napětí. Někomu vyhovuje a jiný z nich odchází rozladěný. Lehce soutěživé hry, kde vítěze ovlivní náhoda, zmírňují napětí. Dobře je zvolit hru s krátkými koly, kde se pořadí rychle mění.

Třetí možností jsou slovní a hádací hry, kde se hraje na týmy a smích. Dixit staví na tom, jak dobře odhadnete asociace ostatních. Pro večer s kamarády, kdy chcete hlavně klábosit, jsou ideální. Nepotřebují dlouhé vysvětlování.

Co když hrají děti i dospělí?

Smíšená skupina potřebuje hru, kde děti rozumí pravidlům a dospělé nenudí. Hledejte hry s krátkými tahy, barevnými prvky a minimem čtení. U menších dětí se osvědčují paměťové a postřehové hry. Starší děti zvládnou jednodušší strategii.

Pomoci může úprava pravidel. Dětem dejte malý náskok nebo je nechte hrát se zjednodušenou verzí. Dospělí smí hrát lépe, ale ne naplno. Cílem je společný zážitek, ne dokonalé vítězství.

Pokud dítě prohrává a zlobí se, zvolte kooperativní hru nebo hru s větším podílem náhody. Naučí se pomalu, že prohra patří k hraní. Podporujte ho pochvalou za snahu. S časem se přístup uklidní.

Časté otázky

Jak poznat, že je hra pro začátečníky?

Návod mívá jen několik stran a základní kolo se vysvětlí do deseti minut. Pomůže ukázkové video nebo recenze, které pravidla stručně shrnou. Hry označené pro začátečníky bývají krátké a odpouštějí chyby. Pokud se při čtení pravidel ztratíte, bude to těžké i pro hosty.

Je lepší hra pro dva, nebo pro více hráčů?

Záleží, kdo hraje nejčastěji. Pokud většinou ve dvou, kupte hru stavěnou přímo pro dva. Hra pro více hráčů je flexibilnější, ale ve dvou někdy ztrácí napětí. Prohlédněte si, jak je hra vyvážená pro váš nejčastější počet.

Co dělat, když se hráči o hru neshodnou?

Zkuste krátké zkušební kolo od každé navrhované hry a nechte rozhodnout většinu. Případně se střídejte, jeden večer vybírá jeden člověk. Hra, kterou nikdo nezná, potřebuje vysvětlení, proto začněte tou, kterou ovládá aspoň jeden hráč.

Zdroje

• Návody a pravidla vydavatelů deskových her
• Informace herních klubů a knihoven